Pomoc, můj pes zvrací bílou pěnu. Co s tím?

Zveřejněno před 7 lety v kanálu náš blog

Nejprve je potřeba zachovat chladnou hlavu a teprve pak situaci řešit. Příčin může být několik.

I pro samotného veterinárního lékaře je rychlá diagnostika obtížná a bude k tomu potřebovat důkladné vyšetření vašeho mazlíka.

Mějte na paměti, že pokud se tento problém u pejska objeví jednou a vše se opět vrátí do normálu, pravděpodobně snědl něco, co neměl a jeho tělo se tomu tímto způsobem brání. Pokud však zvracení u psa přetrvává během dne a déle, určitě vyhledejte co nejrychleji odbornou veterinární pomoc.

① Požití toxinů, jedů, cizích předmětů

První krok, na který byste se měli zaměřit, je ten, zda pes nemohl pozřít něco, co mu zvracení bílé pěny způsobilo např. malý předmět, který podráždil jeho zažívací ústrojí, nebo třeba zkažené maso z koše. Známe pejsky, rádi všechno zkontrolují a ochutnají. Můžou to být také toxiny z domácích čističů, pesticidy určené pro hmyz a podobně. Bezpečně uschovávejte veškeré čisticí prostředky a chemikálie mimo psí dosah. To, že je lahvička sice zavřená, ale čtyřnožci volně přístupná, nepředstavuje pro ostré psí zoubky žádnou překážku.

Některé rostliny, které doma pěstujete, nebo které se nachází na vaší zahradě, jsou pro psa jedovaté a můžou toto nepříjemné psí zvracení také zapříčinit. Uvádíme několik běžných rostlinek, na které je třeba si dát pozor.

• Narcisy. Většina narcisů je pro psy toxická.

• Difenbachie. Oblíbená evropská bytová rostlina, která je ovšem jedovatá i pro člověka.

• Hyacint. Jeho intenzivní vůně snadno přiláká člověka i zvíře a upoutá jeho pozornost.

• Oleandr obecný. Potenciální nebezpečí nejen pro psy, ale i pro děti.

② Nemoc biliárního traktu

Tento syndrom je podobný refluxu u lidí. Žluč a žaludeční tekutiny jsou přirozeně se vyskytující tekutiny, které pomáhají při trávení a zpracování potravin. Na prázdný žaludek však mohou působit dráždivě.

Doporučení. Krmte psa menší porcí jídla v pravidelných intervalech po celý den, aby zbytečně nehladověl.

Alternativní řešení. Alternativní řešení představují léky na snížení kyselosti. V tomto případě se poraďte s veterinářem, který může doporučit vhodný přípravek.

Tip. Jestli vám vaše zaměstnání neumožňuje pravidelné krmení pejska během dne, vyzkoušejte zásobník na krmivo, který zajistí přiměřené dávkování potravy.

③ Torze žaludku

Jedná se o zauzlení žaludku a extrémně vážné onemocnění ohrožující život psa. Postihuje především starší psy a velká plemena s hlubokým hrudníkem. Rizikový faktor představuje nekvalitní a nepravidelné krmení (jednou denně). Podle statistik je torze žaludku druhou nejčastější příčinou úhynu psů!

Tip. Dávejte psovi kvalitní krmivo v pravidelných intervalech během dne. Předejděte, aby jídlo zhltl ve spěchu. Právě hltání patří mezi časté příčiny torze žaludku. Vyzkoušejte misku proti hltání. 

④ Psincový kašel

Toto infekční onemocnění psů se nejčastěji vyskytuje na podzim a na jaře a postihuje horní cesty dýchací. Pes se může nakazit přímým kontaktem s ostatními psy.

Příznaky. Záchvatovitý suchý kašel a vykašlávání hlenu, pěny. Základem léčby je klid. Je možno podávat i antibiotika, která předepíše veterinární lékař.

⑤ Pankreatitida

Mezi hlavní predispoziční faktory akutní pankreatitidy u psa patří obezita a požívání tučných jídel. Včasná diagnostika a léčba je základní. 

Příznaky. Hlavními příznaky jsou zvracení, ztráta chuti k jídlu, průjem, horečka, dehydratace. Vyhledejte včas veterinární pomoc.

⑥ Parvoviróza

Virové onemocnění psů postihuje zejména štěňata a je velice nebezpečná. Nakazit se jí může zdravý pes po kontaktu s nakaženým jedincem.

Očkování. Opatřením proti tomuto onemocnění je včasná vakcinace zdravých štěňat.

⑦ Vzteklina

Poslední, avšak neméně závažná nemoc, která postihuje centrální nervový systém, je vzteklina. Nákaza se přenáší slinami. V praxi se nejčastěji jedná o pokousání.

Očkování. Očkování se provádí u štěňat ve věku 6 měsíců. Následuje přeočkování každým rokem.

 
Pozorný páníček má velkou výhodu. Zná stravovací návyky svého psa, dokáže vypozorovat odchylky v jeho chování a rychle reagovat na změny. I veterinárnímu lékaři ulehčíte práci, pokud ho poinformujete o tom, zda pes nemohl zblajznout něco, co neměl apod. Nezapomínejte vždy zachovat chladnou hlavu a teprve poté jednat. Preventivní návštěva veterinární ordinace ale nikdy nemůže být na škodu.